půň

půň

Půň je zvláštní zvíře plné vody, většinou modře zbarvené. Na ocásku má zakončení podobné lilii. Půňové žili odpradávna v tůních, kde se také líhli. Jsou to androgynní bytosti, nemají tedy samce a samice. Může se tedy říkat "ten půň" i "ta půň". Nemusejí přijímat potravu, protože žijí ze slunečního a měsíčního světla. Na různých slavnostech ale podávají různá občerstvení, většinou z ovoce a lesních plodů. Mladší půňové, půňové druhé generace, se líhnou ve skleníku a už žijí trochu jinak - mají domečky, u nich bazénky (pool), a podávají občerstvení mnohem častěji než půňové první generace

Různé typy půňů:

Půňové jsou velmi inteligentní zvířata, mluví zvláštní půňskou řečí. Pokud si něco přejí, stačí jim na to usilovně delší dobu myslet a dotyčná věci nebo činnost se jim zhmotní. Mohou si přát i počasí, proto mají v půňské říši skoro pořád léto, jen týden v roce jim padá sníh, aby si lépe užili vánoce. Půňové mezi sebou v ničem nesoutěží, nemají zájem o to, aby byl některý z nich v něčem první. Jejich největším přáním je, aby byli všichni půňové šťastní. 

V minulosti byli půňové unášeni, z uneseného půně se pak stal obrněný půň. Zlí lidé je pobili plechem a využívali jako zásobárny vody. Tito půňové se nedokázali sami ze zajetí vysvobodit, protože se stali apatickými a nic si nepřáli, proto se jim nemohla myšlenka přání zhmotnit.