Umělá inteligence v Půňské říši
30.07.2024 22:00
Půňské příběhy jsem že začátku ilustrovala sama. Jenomže... nejsem ilustrátor, a tak dopadaly často všelijak, takže jsem s výsledky nebyla nijak moc spokojená, zabíralo to spoustu času, který jsem většinou neměla, a nakonec to dopadlo tak, že žádné půňské příběhy už nepřibývaly a zdálo se, že se zařadí na to-do listu do rubriky „někdy – možná“ a tam taky skončí.
Když jsem objevila umělou inteligenci, zajásala jsem a dostala nápad, že by Půňové mohli pokračovat. Obrázky ve stylu ilustrací pro děti se jí daří, zvířátka (na rozdíl od lidí) také, tak proč ne?
No, hned ze začátku moje nadšení poněkud opadlo, protože mi začala kreslit něco takového:
Tohle přece nejsou půňové...
Zkusila jsem dát umělé inteligenci, které říkám Trpaslík (podle Pratchettových trpaslíků z různých podivných přístrojů), namalovat obrázek podle původních ilustrací Půňských příběhů a tam byl výsledek ještě kurióznější.
Podle obrázku Kormorán a půň:
namalovala například toto:
podle tohoto originálu:
pak toto:
Pak mě naštěstí napadlo (no, spíš mi to někdo poradil) se jí zeptat, co na těch obrázcích vlastně vidí. A dozvěděla jsem se, že půň vůbec není kůň, ale osel, a to, co má na sobě, jsou „modré kruhy a spirály“. Taky jsem to popisovala všelijak. (On si vůbec člověk, tedy aspoň já, uvědomí, že neumí pořádně nic popsat, když má přesně zadat, jak to má vypadat.)
A od této chvíle se začaly výsledky z minuty na minutu zlepšovat. Tolik času to nakonec neuspoří, protože na jeden použitelný obrázek je třeba jich vygenerovat přibližně 100 (aspoň si jich většinu schovávám a možná použiju jinde, třeba ti plyšoví poníci jsou povedení, jen to nejsou půňové), ale nám, lidem, co tak moc kreslit neumíme a ilustrátora si na najímat nemůžeme/nechceme, dává AI – „Trpaslík“ opravdu dříve netušené možnosti, jak si svá dílka ilustrovat. Navíc je to zábavné, když napjatě čekáte, co z „Trpaslíka“ tentokrát vyleze a jestli už konečně pochopil, co po něm chcete (nebo přestal trucovat a něco zatvrzele odmítat z jakéhosi podivného důvodu, který nejspíš chápe jen on sám). Ne, nemám na mysli pravidla proti násilnému nebo pohoršujícímu obsahu, ten v Půňských příbězích opravdu není (i když i tam jsem narazila – z jakéhosi důvodu dlouho nechtěl kreslit, jak se modrý osel koupe v tůni – prý obsah proti zásadám komunity – asi mu už z toho milionu pravidel semtam trochu hrabe). Ale třeba když modrý osel jí jablka, trvá na tom, že aspoň půlka z nich bude modrých. Tak pěkně jedovatě modrých, že by si je ani Sněhurka od zlé Babice nevzala... A ani nemluvím o nesprávném počtu kopyt, pětinozí osli jsou na denním pořádku.
Ale pak se zase daří, kolikrát jsou to mnohem hezčí obrázky, než jaké jsem si vůbec představovala, a to si pak říkáte, že to opravdu stojí za to.
Některé obrázky se nehodí stylem k těm ostatním, ale kdo ví, možná je později využiju jinde, třeba tenhle:
Jo, a toho Kormorána a půně nakonec zvládl skvěle:
